Svět Komenského Fulnek

Na prahu vichřice. Jan Amos Komenský a Fulnek

Kým byl Jan Amos Komenský nejen ve Fulneku? Jak jej ovlivnila třicetiletá válka? A proč je Komenský tak významnou osobností?

V edukačním programu ke stálé expozici se žáci a studenti dozví základní informace o životě a díle J. A. Komenského, a to s důrazem na jeho působení ve Fulneku v letech 1618–1621. Začínáme v kapli, kde na účastníky programu čeká velkoplošná projekce dobových letáků, které nám pomohou s pochopením složitého období začátku třicetileté války. Poté si společně projdeme muzeum umístěné v objektu bývalého bratrského sboru a atraktivní formou si přiblížíme jednotlivé aspekty života členů Jednoty bratrské na počátku 17. století.

Výukové cíle

Žák dokáže přiřadit základní informace a charakteristické atributy k Janu Amosu Komenskému a jeho působení ve Fulneku. Dokáže časově zařadit Komenského život a jeho fulnecké působení do počátku 17. století. Seznámí se s pojmem Jednota bratrská a rozpozná některé její charakteristické rysy. Prostřednictvím dobových obrazových materiálů získá základní představu o atmosféře a společenské situaci na počátku třicetileté války.

Reportáž psaná na letáku

Skvěle poslouží jako doplněk k edukaci Na prahu vichřice. Jan Amos Komenský a Fulnek.

Mediální gramotnost je jednou z podstatných částí vzdělávání ve 21. století, a proto na ni cílíme tímto programem. Edukační program je rozdělen do dvou částí – teoretická a praktická.

V první části představíme žákům a studentům letáky (noviny) z období třicetileté války a objasníme jim význam těchto grafických listů v rámci tehdejšího zpravodajství. V rámci velkoplošné projekce seznámíme návštěvníky programu se základními symboly. Společně rozklíčujeme jednotlivá obrazová sdělení, která působila na Komenského i jeho současníky. V praktické části si žáci sami vyzkouší roli „barokního novináře“. Prostřednictvím symbolů či obrazů okomentují aktuální společenské problémy.

Výukové cíle

Žák se seznámí se základními symboly a významy v dobovém obrazovém sdělení. Dokáže kriticky analyzovat vizuální sdělení a odhalit jeho skrytý význam či propagandu (v historickém i současném kontextu). Porozumí roli a významu letáků jako hlavního zpravodajského a propagačního média v období třicetileté války.

Brána Fulneku otevřená

Jak vypadal svět Jana Amose Komenského v letech 1618–1621? Proč lidé stavěli kostely a co byli ochotni pro svou víru a péči o duši obětovat?

Přijďte s žáky na edukační program, ve kterém vás provedeme po nejzajímavějších historických místech Fulneku. Zaměříme se na to, jak lidé v minulosti přemýšleli o smrti a o životě po ní a jakou roli v jejich životě hrála víra.

Prohlídku zahájíme na barokním hřbitově s kaplí sv. Rocha, poté navštívíme kapucínský kostel sv. Josefa a následně sestoupíme do krypty. V edukaci se zaměříme na otázky víry, představy o životě a smrti, nebo i na motivaci lidí vstupovat do církevních řádů.

Ukážeme si, proč se postavy světců objevovaly v ulicích měst a proč byli světci vnímáni jako ochránci. Cestu zakončíme v kostele Nejsvětější Trojice. Nahlédneme do gotické křížové chodby bývalého augustiniánského kláštera s nedávno odhalenou gotickou freskou a rajským dvorem. Na konkrétních místech si ukážeme, jak se víra promítala do podoby měst a každodenního života jeho obyvatel a jak se v tomto prostředí lišil svět katolíků a protestantů, do něhož patřil také J. A. Komenský.

Výukové cíle

Žák dokáže na konkrétních historických místech rozpoznat a popsat, jakou roli mohla hrát víra v zobrazování, nebo naopak v absenci zobrazování biblických témat, nebo postav svatých. Taktéž pozná základní stavební slohy a jejich charakteristické rysy. Seznámí se s různými představami o smrti a posmrtném životě a rozpozná základní rozdíly mezi katolickým a protestantským světem.

Posvátná geometrie

Co všechno potřeboval středověký stavitel, aby dokázal vyměřit a postavit kostel? Obešel by se bez moderních přístrojů? A proč měla některá čísla pro středověkého člověka zvláštní význam?

Kružítko, pravítko, provaz a vlastní ruce. I s tak jednoduchými pomůckami dokázali středověcí stavitelé vyměřovat stavby a vytvářet složité geometrické konstrukce. V programu si vyzkoušíme, jak jim v tom pomáhala geometrie, měření a znalost základních matematických principů. Přeneseme se o 700 let nazpět v čase do období gotiky a do gotické stavební hutě. Navážeme přitom na znalosti, které si děti osvojují už na prvním stupni – práci s pravítkem a kružítkem, měření, pravé úhly, zlomky nebo základní geometrické tvary. Pomocí provazu si vyzkoušíme vytvořit pravý úhel podle principu takzvaného egyptského provazce. Pokud nám to počasí dovolí, přeneseme získané znalosti také ven, kde si pomocí jednoduchých měřicích pomůcek vytvoříme na trávě půdorys kostela.

Výukové cíle

Žák dokáže s využitím jednoduchých pomůcek vytvořit pravý úhel a použít základní geometrické principy při vyměřování stavby. Dokáže rozpoznat vybrané geometrické prvky v půdorysu kostela a popsat jejich symboliku. Seznámí se s některými nástroji používanými při měření a stavitelství v minulosti a dokáže vysvětlit jejich základní funkci. Získá představu o možnostech a omezeních středověké matematiky a seznámí se s významem vybraných čísel v tehdejším náboženském a kulturním prostředí.

Malý Mathias a stavba kostela

Jak vypadal svět chlapce, který žil ve Fulneku před 600 lety? Co mohl vidět cestou městem, co se učil ve škole a co všechno mohl zažít, když se svým tatínkem pracoval na stavbě kostela?

S dětmi se společně přeneseme o 600 let zpět v čase do období gotiky. Z jednoho z účastníků programu se stane Mathias – kluk, který žije ve středověkém Fulneku a jeho tatínek pracuje na stavbě kostela. Společně se vydáme po stopách jeho každodenního života a ukážeme si, jak rozdílný byl tehdejší svět. Řekneme si, co to byla stavební huť a na jaké řemeslníky jsme v ní mohli narazit. V kapli si prohlédneme repliky dobových nástrojů a některé z nich si budeme moci sami vyzkoušet.

Celým programem nás bude provázet Mathiasův příběh. Prostřednictvím jeho otázek, zážitků a každodenních činností si děti vytvoří představu o životě ve středověkém Fulneku.

Výukové cíle

Žák dokáže na příkladu života fiktivního chlapce pojmenovat některé rozdíly mezi běžným životem ve středověku a dnes. Na základě příběhu si vytvoří představu o každodenním životě dítěte ve středověkém městě. Objasní si základní funkci a význam kostela pro středověkou společnost. Umí si představit náročnost výstavby kostela a vyjmenovat některá řemesla, která se na výstavbě kostela podílí. Seznámí se s prostředím středověké stavební huti a s některými nástroji používanými při stavbě.

Fulnecký a veselý masopust

Co to je masopust a proč se slaví? Jaké rozličné postavy a masky jste mohli potkat na Fulnecku?

V první části programu dětem zábavnou formou představíme, co to byl masopust a v jakém období se slaví. Jaké svátky masopustu předcházejí a jaké následují. Budeme si povídat, jaké masky znají a které byly typické přímo pro Fulnecko. Jednu z masek si budou moci i vyzkoušet. V druhé části si děti vyrobí svou originální masku. A na závěr si společně užijeme to pravé masopustní veselí!

Výukové cíle

Žák pozná a pojmenuje tradici masopustu jako součást koloběhu roku. Identifikuje typické masopustní masky. Rozvíjí jemnou motoriku a tvořivost při výrobě vlastní masky.

Alchymie barev

Jak se z obyčejné hlíny stane barva? Z čeho se vyráběl inkoust a jak se vyráběl štětec? Jak mohli lidé ve středověku malovat, když si barvy jednoduše nemohli koupit v obchodě?

Velmi prakticky zaměřený edukační program zavede účastníky do světa přírodních pigmentů a tradice výroby malířských barev. Žáci se dozví, kde všude v přírodě se barviva nacházejí a z jakých zdrojů se pigmenty získávají. Celý proces přípravy akvarelových barev si navíc krok po kroku vyzkouší – od drcení a mletí horniny přes její prosévání až po míchání pigmentu s pojidly a zvláčňovadly. Vlastnoručně vyrobené barvy na závěr i otestují.

Seznámíme se také s výrobou inkoustu a s materiály a postupy, které byly potřeba k vytvoření knihy nebo rukopisu.

Výukové cíle

Žák dokáže rozpoznat některé přírodní zdroje pigmentů a popsat základní postup jejich přeměny na barvu. Seznámí se s výrobou inkoustu a dalšími materiály používanými při ruční výrobě knih. Uvědomí si rozdíl mezi dnešním způsobem získávání výtvarných potřeb a způsoby, které měli lidé k dispozici v minulosti. Rozvíjí svou zručnost, pozorování a schopnost pracovat podle jednoduchého pracovního postupu.

Vražda ve sboru

Vhodná jako doplněk k programům Na prahu vichřice. Jan Amos Komenský a Fulnek a Brána Fulneku otevřená.

Edukační hra je založená na skutečných historických základech. Žáci se rozdělí do skupin a plněním úkolů postupně odkrývají, jaký byl život a osud jednoho ze správců fulneckého sboru. Hravou formou si opět zopakují a upevní klíčové pojmy jako protestant, katolík, Jednota bratrská, kancionál a další. V závěru si společně rozkryjeme, co žáci vypátrali, a vše zasadíme do historických souvislostí.

Buď jako Standa, buď restaurátorem

Jak náročná je práce restaurátora? Jaký příběh v sobě skrývá okno z kostela Nanebevzetí Panny Marie v Jerlochovicích? A co si počít, když máte v rukou jen hromadu rozbitých fragmentů?

Restaurátor Stanislav Kľúčik našel v depozitáři dva kousky starého okna. Další části pak objevil za kostelem a jiné na zcela nečekaných místech. Začalo napínavé pátrání, na jehož konci stálo odhalení vzácné gotické památky, kterou dnes můžete vidět v muzejní kapli. Teď je řada na vás – dokážete v jeho pátrání pokračovat?

Žáci se vydají po stopách jednotlivých částí gotického okna. V expozici muzea budou hledat bedny s jeho fragmenty, plnit úkoly a odpovídat na otázky za pomoci Albi tužky. Každý správně vyřešený úkol je přiblíží k získání dalšího dílku skládačky. Nakonec se všichni přesunou do kaple, kde prověří svou všímavost i týmovou spolupráci a pokusí se celé okno sestavit. Díky hře se žáci seznámí s prací restaurátora a uvědomí si význam péče o historické předměty a kulturní dědictví.

Malý stavitel

Vhodná jako doplněk k programu Malý Mathias a stavba kostela, funguje ale i samostatně.

Jak se žilo dětem před 600 lety? Co všechno bychom potkali ve středověkém městě a co by nám naopak připadalo úplně cizí? Dokážete zodpovědět všechny Mathiasovy otázky?

Mathias vás pozve do svého světa. V místnostech muzea na děti čekají tajemné bedýnky skrývající dílky gotického okna. Prostřednictvím mluveného slova a obrázků Mathias vypráví svůj příběh a pokládá zvídavé otázky. Děti se zapojením Albi tužky hledají správná řešení a postupně skládají dílky okna.

Hra nevyžaduje znalost čtení. Děti pracují s obrázky, barvami a zvukem a správnou odpověď vybírají pomocí barevných dílků. Je proto vhodná i pro předškolní děti a prvňáčky.

Alchymie barev: herna pro děti

Přímo navazuje na edukační program Alchymie barev.

Během této dílny budou děti moci naplno rozvinout svou kreativitu. Vyzkouší si akvarelové barvy, které si samy připravily během programu Alchymie barev. Pomocí připravených razítek si mohou vytvořit vlastní obrázek se zvířecími motivy a vybarvit jej vlastnoručně připravenými barvami. K dispozici budou také razítka písmen gotické abecedy, pomocí kterých si mohou vyrobit a vyzdobit iniciálu svého jména.

Herna je koncipována jako volná tvořivá dílna. Děti pracují vlastním tempem a samy se rozhodnou, co si vytvoří. Edukátor je hernou provází a podle jejich zájmu doplňuje tvoření krátkými zajímavostmi o historickém písmu, knihách, barvách a výtvarných technikách.

Výukové cíle

Žák si vyzkouší vlastnoručně vyrobené barvy. Rozvíjí svou představivost a kreativitu. Trénuje správný úchop a kontrolu tlaku na podložku. Vnímá okolní přírodu jako zdroj materiálů.

Gotická huť v akci

Jak se stavěl gotický kostel bez moderních strojů? Jak těžký kámen dokázal člověk zdvihnout a co všechno musel umět středověký kameník?

Programem žáky provede restaurátor Stanislav Kľúčik, který jim představí práci se středověkými nástroji a vysvětlí, jak se pomocí jednoduchých mechanismů zvedala a přemisťovala těžká břemena. Seznámí je s principem fungování dobového jeřábu, jehož replika stojí před muzeem. Žáci si následně sami vyzkouší obsluhu tohoto stroje, zvedání nákladu i práci s kladivem a sekáčem. Dozvědí se také, jak se z kusu materiálu postupně stává opracovaný stavební prvek, a budou tesat do pórobetonu.

Jde především o praktický a zážitkový program. Žáci si prostřednictvím vlastní zkušenosti ověří, kolik síly, zručnosti, spolupráce a času bylo potřeba při stavbě velkolepých kamenných staveb.

Výukové cíle

Žák se seznámí s principem fungování středověkého jeřábu a s vybranými nástroji používanými při stavbě a opracovávání stavebního materiálu. Dokáže popsat základní princip zvedání a přemisťování břemen pomocí jednoduchého mechanismu. Prakticky si vyzkouší práci s vybranými nástroji a materiálem. Uvědomí si fyzickou a řemeslnou náročnost stavby historických budov a význam spolupráce při práci. Získá základní představu o práci řemeslníků a restaurátora.